(Před)vánoční kouzlo
K letošním Vánocům si přejeme trávit čas smysluplně v duchu pospolitosti a trochu míň materiálně. A protože přání je otcem myšlenky, vznikl projekt Pura Vida prosinec, v rámci kterého vám napříč médii dennodenně přinášíme tipy, triky, postřehy, příběhy, ale i soutěže nebo wallpapery. Doporučeními pro pohodovější prožití svátků se hemží i monolog naší Džejny. Hlavní elf naší expediční dílničky na sebe prásknul, že se na Vánoce těší už od října a předvánoční víkendové večery tráví pod dekou sledováním slaďáren a konzumací sladkostí.
U mě zahajuji Vánoce prakticky už v září; říjnu – příchodem prvního studeného vzduchu a naplno jedeme od padajícího listí. Pro mě je to hlavně o takovém řekněme zpomalení a přizpůsobení se běhu přírody, tedy nedávat si tak do těla, nehonit se (ale to si řekneme v půlce prosince, když nemáte dárky, uklizeno a nadáváte u cukroví, které „příští rok už teda rozhodně nedělám!“ Haha).
Začínám se dostávat do pomalé, příjemné nálady pouštěním nekonečných playlistů koled (se zeptejte kolegyň :D). Nejradši mám podzimní americké vintage songy, vánoční koledy v podání Crooners (potažmo jakýkoliv Sinatra), nebo i jen „náladovky“ k vaření či balení krabic.
Doma je to o „pohodičce“, kdy nesmí chybět čerstvě povlečená postel, zastlaná měkkým přehozem a polštáři, kde provozuji pyžamové víkendy s nějakou sladkostí (lívance, perník, buchty) a hlavně filmy! Samozřejmě, jak se doba blíží, musím se držet, abych si nevytřepala všechna esa z rukávu už v listopadu, ale jsou filmy, které si neodpustím. Nikdy. Čarodějně se ladím už v říjnu a plynule přecházím na klasickou, kýčovitou, vánoční romantiku. Nesmí chybět ani pohádky. Miluju starší i ty novější. Ale toho by bylo mraky. Hlavní výzdobou se u mě v poslední době nestává stromeček, ale váza s větvičkami (ona tedy rok od roku začíná konkurovat velikostí tomu stromku…), na které si navěsím oblíbené ozdoby a baněčky a dělá mi tak radost déle a nezabírá tolik místa. Pak už jen voňavá svíčka a je to!
Každý rok se zkouším nestresovat (protože Vánoce jsou o té pohodě, setkávání s přáteli a rodinou, atmosférou na trzích a svařáčkem, že?) – ale LETOS, letos už to určitě dám! :D Okna umyju na jaře, až přes ně budu potřebovat vidět denní světlo. Cukroví upeču jen trochu, aby mi to doma vonělo, protože všude je toho plno a „už ani Pinďa to nežere“. Když mě chytne mlsná, rychle uplácám nepečené kuličky (ideální recept co dům dá, co máte rádi). No a vůně zimy by u mě nebyla bez svařáku (ať už si dáte víno, nebo mošt).
No a pak tu máme dárky - předmět největších nervů a kolikrát i hádek v rodině. Všichni jsme vydělávající dospělí, co si koupí, co chtějí; takže my to máme doma tak, že nekupujeme „pracholapky“, ale určíme si cenovou hladinu dárků, které se dají sníst nebo vypít. Tečka. A když potřebujete přeci jen něco „jiného“ – tak nejlepší možnou variantou jsou dárkové poukazy. Ať si každý v klidu vybere dle vlastního gusta!
Tak to je můj recept na poslední kvartál každého roku, který se snažím jakž takž dodržet. A držím palce, ať i Vy máte ty svoje svátky podle představ a v klidu <3 ,
S láskou,
Džejna
