Petruccya Co dělá v Pura Vidě: Kreslí, navrhuje a hlídá správný směr.

Odmalička závodně lyžovala, ale náturou je kavárenský povaleč. V dospělosti své dvě lásky, sport a jídlo, zkombinovala, takže, jak sama říká, provozuje gastrofitness. Za pivem a utopencema jezdí na kole, za dobrou kávou na bruslích, za párkem v rohlíku na snowboardu a za dobrým obědem na motorce. Po střední škole odcestovala do USA, kde pracovala na výletních lodích. Z původně plánovaných 8 měsíců v zahraničí bylo 12 let. Žila v USA, Kostarice a krátce v Mexiku. Po návratu pracovala v reklamce a studovala arteterapii. Po pár letech přešla na volnou nohu a založila svoji značku Petruccya – ilustrace, návrhy interiérů, tetování. V roce 2016 spoluzaložila Pura Vidu.

 Její největší láska: Vše, co je spojené s kreslením, malováním, tetováním a navrhováním. 

Na co je nejvíc pyšná: Snažím se každý den radovat ze sebemenších maličkostí. Zjistila jsem totiž, že když moje hlava neustále šrotuje, dokáže se soustředit jen na velké věci. Když se mi tohle začne dít, tak zvedám prst, zastavuji, padám z hrušky dolů a zaměřuji se na maličkosti, na které mohu být pyšná. 

Co jí dokáže vždycky vykouzlit úsměv na tváři: Vtípky naší kolegyňky Džejny, happy mood holek z e-shopu, pochvala od zákaznic a jídlo. Všichni vědí, že jsem pažravá.

Její životní motto: Pura Vida. Hlavně se neposrat. Karma není zdarma. 

Petra Němečková Co dělá v Pura Vidě: Velí celé výrobě, má pod palcem dodavatele a partnery.

Petra se z pozice produkční v reklamní agentuře vypracovala na vedoucí pražské pobočky. Z reklamního světa si odnesla mnoho zkušeností, které teď zužitkovává ve svých vlastních projektech. Před 7 lety totiž reklamní svět opustila a vrátila se zpět do Brna, kde založila malou útulnou kavárnu Le Petit. Následně v roce 2016 spoluzaložila Pura Vidu. Mezi kavárnou a Pura Vidou pendluje dodnes. Často nás uslyšíte říkat jí Zen, protože její pohodu a klid jen tak něco nerozhodí. Miluje poznávání nových míst, takže když může, je venku nebo na cestách. Sama, nebo s manželem. 

Čím chtěla být jako malá: Úřednicí na soudě jako moje mamka. Chodila jsem jí „pomáhat“ razítkovat a lepit obálky.

Co má nejradši na práci v Pura Vidě: Lidi! Fajn tým a všechny lidi, se kterýma spolupracujeme.

Co jí dokáže vždycky vykouzlit úsměv na tváři: Kdyz si Petruccya objednává najednou 6 chodů v restauraci a myslí si, ze to všechno sežere. :-) 

Její životní motto: Co tě nezabije, to tě posílí. A pak ještě jedno od Medy Mládkové: Když chceš, můžeš.

Petra Braddock Co dělá v Pura Vidě: Řídí celý ten cirkus.

Bez Petry by to šlo jen těžko, protože jen díky jejím chytrým seznamům, procesům a checklistům všichni vědí, co mají dělat. Petra se s Petruccyou potkala nad tvorbou knížky Jak přežít v kostce, ve které školkovské děti radí dospělým, jak naložit se životem. Peťa vystudovala anglistiku a film, cestovala a poté dělala přes 10 let business development se zaměřením na zahraničí, a to hlavně v IT firmách. A poslední roky se seberealizovala v hudbě. Jako malá chtěla být zvěrolékařkou, ale pak přestala jíst maso a rozhodla se přenechat péči o zvířátka jiným.

Co dělá nejradši ve volném čase: V ideálním světě ráda cestuju, poznávám nové lidi, místa, kultury, čtu, výletuju, sportuju, chodím na koncerty, do divadla, do kina, učím se nové věci a jazyky, potkávám se s lidmi, kteří mě baví.

Na co je nejvíc pyšná: Na lidi, kteří jsou kolem mě a umí si plnit svoje sny, a na to, když se mi podaří jim v tom aspoň trochu pomoct.

Co má nejradši na práci v Pura Vidě: Místo a lidi, se kterými pracuju, ten barevný svět, který vytváříme.

Její životní motto: Žiju si svým způsobem. Občas na nějaké moudro narazím. Spíš než že bych se jím řídila a něco pak ve svém životě změnila, si ho jen uvědomím.

Anička Vacková Co dělá v Pura Vidě: Má pod palcem rozvoj e-shopu.

Aničce u nás nikdo neřekne jinak než Angie. Jako malá chtěla být ošetřovatelkou v ZOO, což se jí ve výsledku splnilo, protože teď kočíruje náš e-shopový cirkus. Krom toho ji často potkáte venku: miluje procházky a ráda běhá. Ráda taky peče, zahradničí nebo chilluje u seriálu či filmu. Největší radost Angie udělá kapučíno, čokoláda, slunce, příroda, štěňata, její přítel, když se chová rozpustile, a zasloužený úspěch, ať už její, nebo ostatních.

Vášeň, kterou žije: Každou chvíli něco jiného, od výcviku psů přes přípravu kávy až po deskové hry. Všechny tyhle záliby přicházejí ve fázích podle toho, co zrovna prožívám.

Na co je v životě nejvíc pyšná: Jsem neobvykle pyšná na svou skromnost. 

Co má nejradši na práci v Pura Vidě: Kolektiv. A tím nemám na mysli naše tlachačky u kafe, ale fakt, že Pura Vida spojuje řadu odlišných lidí, kteří by k sobě jinak zřejmě ani neměli potřebu hledat cestu.

Její životní motto: Mám, ale používám ho jako přání při padající hvězdě a když zvoním o Vánocích na Svoboďáku zvonečkem, takže ho nemohu prozradit.

Jana Klaudová Co dělá v Pura Vidě: Stará se o objednávky a reklamace.

Džejna byla vždycky manuálně zručná. Už jako děcko tajně balila všechny vánoční dárky, které doma našla. I ty, které nebyly pro ni nebo od ní. V práci v Pura Vidě se tedy našla, protože tady ji za balení ještě platíme! Miluje vaření a pečení a my naopak milujeme ji, protože nám své dobroty do práce pravidelně nosí. Když má padla, jde do fitka zvednout pár činek. Poslouchá devadesátky, death metal a koledy z 30. až 50. let. Ty koledy poslouchá celoročně, takže je u nás v balírně uslyšíte i v červenci. Krom buchet a koled ji také poznáte tak, že si u balení zásilek trsá a prozpěvuje.

Co dělá nejradši ve volném čase: Peciválím. Ráda se věnuju zahálce a odpočinku. Ideálně když doma uklidím, uvařím a pak si lehnu s knížkou nebo k filmu… To zvládnu provozovat i 2 dny a miluju to. Říkám tomu pyžamovej víkend, asi je jasný proč.

Vášeň, kterou žije: Holky říkaly, že alkoholismus se nehodí uvádět, tak sem to pivo a víno nedám.

Co má nejradši na práci v Pura Vidě: Můžu tu vesele rozvíjet svoje OCD: skládat legíny do pytlíků a krabiček, aby to bylo nádherný. Toho bohdá nebude, abych něco zabalila odfláknutě nebo s pokrčeným rožkem!

Co jí dokáže vždycky vykouzlit úsměv na tváři: Většinou nějaká hloupůstka: fotka buldočka ve slunečnicovým kostýmu, přívěšek na klíče, hezky barevnej list, oblíbenej song, když najdu ztracenýho plyšáka, kterýho si vezmu, vyperu a dám mu milující domov (ano, i přes svůj věk).

Michal Žvák Co dělá v Pura Vidě: Velí tiskárně.

Michal byl dlouho jediný muž v naší firmě. Být obklopen krásnými a chytrými ženami je mu zřejmě souzené, protože jedna z věcí, která ho dělá v životě nejvíc happy, je jeho dcera. Když zrovna neladí tisk v Pura Vidě, sportuje. Jeho hlavní motivací, proč se udržuje fit, je, aby se svou dcerou stíhal hrát na babu. Miluje hudbu, ze které od dob základní školy ještě pořád nevyrostl, takže v uších mu často zní death, thrash, black a jiný metal. Jako malý chtěl být kosmonaut. 

Vášeň, kterou žije: Koníček mám obligátní – fotbal, což je v Brně sebemrskačství, ale kdo vytrvá, ten vyhraje... snad jednou.

Na co je v životě nejvíc pyšný: Tak předně, není to věc, je to moje dcera. 

Co má nejradši na práci v Pura Vidě: Líbí se mi, že to, co děláme, dělá radost i dalším lidem.

Jeho životní motto: Rozdrtit nepřítele a hnát ho před sebou a slyšet nářek jeho žen. Nebo třeba The Only Easy Day Was Yesterday. A Dum spiro spero, tedy Dokud dýchám, doufám. 

Lenka Kyzlinková Co dělá v Pura Vidě: Pečuje o zákazníky.

Lenka už odmala ráda kreslila a malovala, takže šla, zcela logicky, studovat ekonomiku. Za léta brigád a práce v České televizi brzy zjistila, že každá práce se dá naučit hlavně praxí. Její hlavní životní náplní jsou její dva malí rošťáci a rekonstrukce rodinného domu. Když jí zbyde trocha času, dá si ráda dvojku vína a pustí si dobrý film. Mezi její nové koníčky patří běh, do kterého zapojila i své dva kluky. Až tedy potkáte v Brně krásnou brunetku, bežící vedle dvou malých capartů jedoucích na kole, mávejte, to je určitě naše Lenka.

Co má nejradši na práci v Pura Vidě: Je to prostě celá Pura Vida. Tým, se kterým pracuju, a to, co představuje. Je to komplexnost, která se snaží pohladit na duši. Jelikož jsme malý tým, každý z nás má možnost nahlédnout do pozadí nejen výroby, ale i celkového fungování firmy, která se snaží dát lidem něco nového. 

Co jí dokáže vždycky vykouzlit úsměv na tváři: Myslím, že jsem pozitivní člověk, který se rád směje, takže otázkou je spíš, co mi nedokáže vykouzlit úsměv na tváři.☺

Její životní motto: Nemám žádné moudro, kterým se řídím. Ale dost často si vzpomenu na tuhle úžasnou filmovou moudrost: Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš. 

Kristýnka Vašková Co dělá v Pura Vidě: Stará se o affiliate & holky na sítích & velí showroomu & fotí.

Nejdřív chtěla být princeznou, pak tanečnicí a pak právničkou. Nakonec ale začala studovat pedagogiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pokud zrovna není v Pura Vidě, je v lese nebo na chalupě. V přírodě si často dobíjí baterky a učí se zpomalovat. Hlavu si čistí při běhání, do kterého se úplně zamilovala. Je z nás také nejzdatnější jogínka, vede dokonce lekce v brněnském studiu Punk Jóga. Na ulici ji poznáte podle fenky Taffy. Společně jsou spolehlivý generátor úsměvů všech kolemjdoucích. 

Vášeň, kterou žije: Mojí největší vášní je běh. Odpočinu si, nastartuju se a zároveň si dám pořádně do těla. Postupně jsem láskou k běhu nakazila svého přítele a mamku. Takže je to teď něco, co spolu můžeme sdílet, trávit tak spolu aktivně čas a zároveň si to užívat. 

Kde se naučila to, co teď dělá v Pura Vidě: Za vše, co teď umím a dělám v Pura Vidě, vděčím holkám. Dostala jsem šanci jako někdo úplně mimo obor a chytla se jí. Měla jsem strach, že to nezvládnu, ale za rok, co jsem součástí týmu, jsem pochytila tolik vědomostí, že za to budu do konce života vděčná. Díky příležitosti být součástí Pura Vida týmu jsem našla velký kus sebe. 

Na co je v životě nejvíc pyšná: Nejvíce jsem asi pyšná na to, že jsem se v 18 sbalila a odjela sama studovat na střední školu do Anglie. Angličtina nebyla moje silná stránka, ale i tak jsem se vydala na cestu, která měla pro mě nakonec mnohem větší význam než jen to, že jsem se naučila jazyk. 

Její životní motto: Your only limit is you. Jednoznačně! Když jsem si ho ve svých 17 letech nechala vytetovat, netušila jsem, jak obrovský pro mě bude mít v životě význam.